Pčinjský okruh (Pčinja)
Pčinjský okruh (, cyrilicí Пчињски управни округ) je správní jednotka v Srbsku. Je nejjižnějším okruhem Srbska, sousedí s Jablanickým okruhem na severu, Kosovem na západě, Severní Makedonií na jihu a Bulharskem na východě. Protéká jím řeka Pčinja, podle níž dostal název. Okruh náleží ke statistickému regionu Jižní a Východní Srbsko. Ve starověku byla oblast známá jako Paeonie.
Okruh má rozlohu 3 520 km² a žije v něm okolo 160 000 obyvatel. Hlavním městem je Vranje (56 000 obyvatel).
Bosilegrad je známý těžbou olova a zinku. Nachází se zde mnoho lesů, dřevo zpracovává továrna Simpo ve Vranje. Významnou turistickou atrakcí jsou lázně Vranjska Banja, zřícenina pevnosti Markovo Kale ze 13. století a skalní město Vražji Kamen. Míra nezaměstnanosti na území okruhu patří k nejvyšším v Srbsku.
Na západě okruhu se nacházejí města Preševo a Bujanovac s převahou albánského obyvatelstva, kde se objevily požadavky na připojení ke Kosovu.
Okruh má rozlohu 3 520 km² a žije v něm okolo 160 000 obyvatel. Hlavním městem je Vranje (56 000 obyvatel).
Bosilegrad je známý těžbou olova a zinku. Nachází se zde mnoho lesů, dřevo zpracovává továrna Simpo ve Vranje. Významnou turistickou atrakcí jsou lázně Vranjska Banja, zřícenina pevnosti Markovo Kale ze 13. století a skalní město Vražji Kamen. Míra nezaměstnanosti na území okruhu patří k nejvyšším v Srbsku.
Na západě okruhu se nacházejí města Preševo a Bujanovac s převahou albánského obyvatelstva, kde se objevily požadavky na připojení ke Kosovu.
Mapa - Pčinjský okruh (Pčinja)
Mapa
Státní území - Srbsko
Srbská vlajka |
Území dnešního Srbska, nepřetržitě osídlené od paleolitu, zažilo v 6. století stěhování Slovanů, v raném středověku zde vzniklo několik regionálních států, které byly střídavě podřízeny Byzantské říši, Franské říši a Uherskému království. Srbské království získalo uznání Svatého stolce a Konstantinopole v roce 1217 a svého územního vrcholu dosáhlo v roce 1346 jako Srbská říše. Do poloviny 16. století Osmanská říše obsadila celé území dnešního Srbska; osmanskou vládu občas přerušila Habsburská říše, která se od konce 17. století začala rozšiřovat směrem do středního Srbska a zároveň si udržela oporu ve Vojvodině. Na počátku 19. století byl srbskou revolucí založen národní stát jako první konstituční monarchie v regionu, která následně zvětšila své území. Po ztrátách v první světové válce a následném sjednocení bývalé habsburské koruny Vojvodiny se Srbskem země spoluzaložila s dalšími jihoslovanskými národy Jugoslávii, která v různých politických formacích existovala až do jugoslávských válek v 90. letech 20. století. Během rozpadu Jugoslávie vytvořilo Srbsko unii s Černou Horou, která byla v roce 2006 mírově rozpuštěna, čímž byla poprvé od roku 1918 obnovena nezávislost Srbska jako suverénního státu. V roce 2008 představitelé Kosovského shromáždění jednostranně vyhlásili nezávislost, což se setkalo se smíšenými reakcemi mezinárodního společenství, zatímco Srbsko si Kosovo nadále nárokuje jako součást svého suverénního území.
Měna / Jazyk (lingvistika)
ISO | Měna | Symbol | Platné číslice |
---|---|---|---|
RSD | Srbský dinár (Serbian dinar) | дин or din. | 2 |
ISO | Jazyk (lingvistika) |
---|---|
BS | Bosenština (Bosnian language) |
HU | Maďarština (Hungarian language) |
SR | Srbština (Serbian language) |